+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Fidler

  • Zámek Nové Sedliště

    Zámek Nové Sedliště

    Staré Sedliště, 34801

    (ve vzdálenosti 6,9 km od Fidler)

    Malebný barokní zámek se nachází ve vsi Nové Sedliště na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s mansardovou střechou a dvěma hranolovými vížkami v nárožích severního průčelí. U zámku je anglický park.

    V roce 1792 nechal sklářský podnikatel František Koller postavit pozdně barokní zámek. V posledních letech využíval zámecký objekt státní statek a poté lesní správa.

  • Hrad Přimda

    Hrad Přimda

    Přimda, 34806

    (ve vzdálenosti 7,7 km od Fidler)

    Zřícenina hradu Přimda stojí na jižním konci skalnatého hřebene nad stejnojmennou obcí na Tachovsku v Plzeňském kraji. Přimda se považuje za nejstarší dochovaný kamenný hrad u nás. Přimda je národní kulturní památkou. Z hradu se dochovala zřícenina mohutné hranolové románské obytné věže – donjonu, která byla postavena z lomového kamene, dále se zachovaly zbytky poloválcové bašty z konce 15. století. Hradní zřícenina je volně přístupná.

    Hrad vznikl v pohraničním hvozdu na české straně počátkem 12. století, první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1121. Jeho zakladateli byli němečtí šlechtici – pravděpodobně páni z Vohburgu. Tento protiprávní skutek nezůstal bez odezvy – český kníže Vladislav I. hrad oblehl a dobyl. Od té doby se Přimda stala významnou pohraniční pevností, sloužila i jako celní stanice a příležitostně plnila i funkci vězení. Za Lucemburků se hrad dostal několikrát do zástavy, za Boršů z Oseka byl hrad v letech 1406 – 1418 dokonce sídlem loupežníků. Nejvýznamnějšími zástavními majiteli byli v letech 1429 – 1592 Švamberkové. Hrad však postupně ztrácel význam, na konci 16. století bylo panství rozprodáno a Přimda se proměnila ve zříceninu. V roce 1675 získali panství Kolovratové, kteří nechali po polovině 19. století hradní zříceninu provizorně zajistit.

  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Tachově

    Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Tachově

    Tachov, 34701

    (ve vzdálenosti 9,2 km od Fidler)

    Původně raně až vrcholně gotický, dnes převážně pseudogotický chrám Nanebevzetí Panny Marie je neodmyslitelnou dominantou západočeského města Tachov. Jeho hranolová věž je vysoká přes 60 metrů.

    Kostel byl pravděpodobně založen již kolem poloviny 14. století, za vlády Karla IV. Přestože byl postižen mnoha požáry (v polovině 16. století shořel téměř do základů), nájezdy husitů i bombardováním během 2. sv. války, zachoval si svůj původní vzhled dodnes. I výše zmíněné pseudogotické úpravy, které proběhly na počátku 20. století znamenaly spíš architektonickou evoluci než výraznou přestavbu.

    Vzácný je také interiér chrámu, zařízení je převážně barokní, doplněný rokokovými varhany a vzácnými sochami od J. Borkofa či pozdně gotickou sochou Madony z roku 1490.

  • Zámek Diana

    Zámek Diana

    Rozvadov, 34807

    (ve vzdálenosti 10,1 km od Fidler)

    Klasicistní lovecký zámek Diana se nachází na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zámecký objekt byl vybudován na půdorysu rovnoramenného kříže, v interiéru jsou malby a fresky Diany – bohyně lovu. Centrální jednoposchoďový pavilon je zastřešen kupolí ukončenou kovovým sedícím jelenem. Na zámek navazuje rozsáhlý anglický park s exotickými jehličnany, tulipány, duby, červenými buky, jírovci. K jihu se táhne alej jasanů, na sever pak alej jilmů, javorů a lip.

    Hrabě František Kolovrat Libštejnský nechal kolem poloviny 18. století postavit lovecký zámek. V minulém století byl zámek využit jako domov důchodců.

  • Kostel sv. Mikuláše v Boru

    Kostel sv. Mikuláše v Boru

    Bor, 34802

    (ve vzdálenosti 14,0 km od Fidler)

    Kostel sv. Mikuláše byl na náměstí v Boru u Tachova postaven pravděpodobně již někdy v polovině 13. století, ovšem roku 1738 byl srovnán se zemí a jedinou částí, která se dochovala z dřívějšího období byla hranolová kostelní věž z roku 1526. Ihned po zboření staré svatyně se Borští pustili do stavby nového barokního chrámu. Na něm byly provedeny poslední úpravy na konci 20. století, kdy věž dostala po letech chátrání novou střechu a opraveny byly i fasády a fresky v interiéru. Ten je převážně také barokní, z druhé poloviny 18. století a na jeho výzdobě se podíleli např. V. V. Schmidt (fresky), J. Kramolín (hlavní oltář - malba) nebo J. Ch. Artschlag (oltář-sochy).

  • Zámek Bor

    Zámek Bor

    Bor, 34802

    (ve vzdálenosti 14,1 km od Fidler)

    V údolí Lužního potoka 14 km od Tachova se nachází zámek Bor. Původně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka byl v 16.stol přestavěn na zámek. Svoji nynější pseudogotickou úpravu získal v 19.stol.. Zámek je stavebním unikáte, neboť se v nedotčeném stavu zachovala podstatná část středověkých prvků. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Ochoz věže se nachází ve výšce 30 metrů. Rod Švamberků, vlastnil zámek až do roku 1650. Panství držely plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali panství Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové. Ti drželi panství až do roku 1945. Součástí zámku je park o rozloze cca 16 ha.V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce vyhlídkové zámecké věže a přístupu do ní, s malou expozicí historie. Zámek je otevřen veřejnosti.

  • Barokní most přes Radbuzu

    Barokní most přes Radbuzu

    Bělá nad Radbuzou, Bělá nad Radbuzou, 34526

    (ve vzdálenosti 17,4 km od Fidler)

    Most byl postaven kněžnou Metternichovou zřejmě v letech 1723-1725 podle vzoru pražského Karlova mostu. Má 8 oblouků a nese šest barokních soch svatých. Most byl dopravní stavbou i kultovním místem, konaly se na něm pouti, sloužily pobožnosti.
  • Hrad Volfštejn

    Hrad Volfštejn

    Černošín, 34958

    (ve vzdálenosti 22,8 km od Fidler)

    Romantická zřícenina hradu Volfštejn se ukrývá uprostřed lesů na Tachovsku v Plzeňském kraji. Volfštejn byl hradem bergfritového typu a vynikajícím příkladem raně středověkého hradu, který nebyl narušen žádnými pozdějšími stavebními zásahy. Oválný hradní areál obtáčela hradba, bezpečnost zvyšoval hluboký ve skále vytesaný příkop. Dominantou a nejvýznačnějším pozůstatkem hradu je 22 metrů vysoká věž. Proti ní stával hradní palác, dochovaly se i zbytky dalších hradních staveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl zřejmě založen již v 1. polovině 13. století. V písemných záznamech se hrad poprvé objevuje v roce 1316. V roce 1460 tehdejší majitelé Volfštejn opustili. Pustnoucí hrad pak zanikl za bojů zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad. Dostupné pouze pěšky celý rok

  • Klášter Kladruby

    Klášter Kladruby

    Kladruby, 34961

    (ve vzdálenosti 28,7 km od Fidler)

    V údolí řeky Úhlavky se rozkládá bývalý benediktinský klášter, založený na počátku 12.století knížetem Vladislavem I. Tento klášterní komplex je největším svéhu druhu u nás a byl vyhlášen Národní kulturní památkou. Dnešní barokní podoba areálu kláštera je z počátku 18.století. Areálu dominuje klášterní kostel, jež byl přestavěný ve stylu barokní gotiky. U jižní strany kostela je budova starého konventu a východně od něj najdeme starou prelaturu. Jižním směrem od prelatury je pak barokní budova nového konventu. Areál kláštera je veřejnosti přístupný. Součástí prohlídky je i návštěva knihovny z 19. století a prohlídky socha M.B. Brauna. V klášterním kostela se každoročně pořádají koncerty zvané Kladrubské léto.

  • Starý Herštejn

    Starý Herštejn

    Poběžovice, 34522

    (ve vzdálenosti 29,3 km od Fidler)

    Zříceniny hradu Starý Herštejn se ukrývají mezi stromy na strmém skalnatém kopci (878 m) v jižní části Pivoňských hor na historické česko-hornofalcké hranici. Z hradu se dochovalo pouze torzo kulaté věže, dva pásy vyzděných příkopů a zbytky zdí. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad vznikl po polovině 13. století, jeho zakladatelem byl zřejmě Protivec z Herštejna. V roce 1328 získal Starý Herštejn rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, brzy však hrad ovládal král Jan Lucemburský. V roce 1421 dobyli hrad husité. Později se zde vystřídalo několik majitelů, až se na hradě v roce 1510 usadil Zdeněk Dobrohost z Ronšperka, který se stal obávaným zemským škůdcem, protože se svou družinou přepadával kupce na královských silnicích, proto byl Starý Herštejn na základě královského rozkazu dobyt a pobořen, poté již nikdy nebyl obnoven. Zříceniny hradu Starý Herštejn se ukrývají mezi stromy na strmém skalnatém kopci (878 m) v jižní části Pivoňských hor na historické česko-hornofalcké hranici. Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na Domažlicku v Plzeňském kraji. Z hradu se dochovalo pouze torzo kulaté věže, dva pásy vyzděných příkopů a zbytky zdí. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad vznikl po polovině 13. století, jeho zakladatelem byl zřejmě Protivec z Herštejna. V roce 1328 získal Starý Herštejn rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, brzy však hrad ovládal král Jan Lucemburský. V roce 1421 dobyli hrad husité. Později se zde vystřídalo několik majitelů, až se na hradě v roce 1510 usadil Zdeněk Dobrohost z Ronšperka, který se stal obávaným zemským škůdcem, protože se svou družinou přepadával kupce na královských silnicích, proto byl Starý Herštejn na základě královského rozkazu dobyt a pobořen, poté již nikdy nebyl obnoven. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Hrad Krasíkov

    Hrad Krasíkov

    Kokašice, 82479

    (ve vzdálenosti 30,5 km od Fidler)

    Zřícenina významného hradu Krasíkov, nazývaného také Švamberk, stojí na výrazném kopci západně od Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Z kdysi mohutného hradu se zachovala kulatá věž a část zdiva hradního paláce. Dominantou hradního areálu je kostel sv. Jiří z roku 1652 s kryptou rodu Švamberků. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století. V roce 1421 hrad dobyl Jan Žižka. V 1. polovině 16. století proměnil Kryštof ze Švamberka hrad na reprezentativní rezidenci. V roce 1644 poškodil hrad rozsáhlý požár. Poté byl hrad ponechán svému osudu, dílo zkázy dokončila císařská armáda, která zde zvítězila nad švédskou posádkou. Z této rány se hrad již nevzpamatoval a již nikdy nebyl obnoven.

  • Zámek Kynžvart

    Zámek Kynžvart

    Lázně Kynžvart, 35491

    (ve vzdálenosti 31,6 km od Fidler)

    Mezi lety 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře, získali kynžvartské panství (zámek a pozůstatky hradu na kopci) bratři Metternichové, kteří panství vlastnili až do roku 1945. Zámek má ve svých sbírkách velké množství neobyčejně zajímavých památek. K nejcennějším patří bezesporu čtyři pozdněgotické deskové oltářní obrazy od německého malíře Bernarda Strigela z roku 1510, představují legendu o nalezení sv. Kříže. K dalším cennostem patří kancléřova knihovna, jedna z nejvýznamnějších šlechtických knihoven v České republice. Součástí zámku je park s jedenácti rybníky.
  • Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště Bezemín

    Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště Bezemín

    Cebiv, 34951

    (ve vzdálenosti 32,8 km od Fidler)

    Slovanské hradiště pochází z 8. až 9. století. Z původního hradiště se dochovaly valy a příkop. V lese v blízkosti hradiště je mohylové pohřebiště, kde je 45 mohyl. Hradiště a mohylové pohřebiště bylo v roce 1995 vyhlášeno Národní kulturní památkou. Hradiště mělo dvě samostatně opevněné části. Větší část hradiště je na ploše 3,5 ha a ohraničují ji pozůstatky valu a příkopu, jež byl vysekán ve skále. Menší opevněná plocha má 0,4 ha a val připomínají v převážné míře terénní nerovnosti. Bezemínské hradiště je podle archeologických nálezů označováno jako nejstarší slovanské hradiště západních Čech. A archeologické průzkumy rovněž dokazují násilné zničení tohoto hradiště. Mohylové pohřebiště pravděpodobně vzniklo ve stejném období jako hradiště. Mohyly jsou poměrně malé, největší z nich dosahují výšky pouze 60 cm.
  • Státní hrad a zámek Horšovský Týn

    Státní hrad a zámek Horšovský Týn

    nám. Republiky 1, Horšovský Týn, 34601

    (ve vzdálenosti 33,5 km od Fidler)

    Nejvýznamnější památkou města Horšovský Týn je Státní hrad a zámek Horšovský Týn, který patří k architektonicky nejvýznamnějším památkám západních Čech. Veřejnosti je přístupný v něklika prohlídkových okruzích: hrad, zámek, kuchyně, purkrabství, erbovní sál a zcela jistě stojí za to navštívit zámecký park.
  • Hradiště Hradišťský kopec

    Hradiště Hradišťský kopec

    Konstantinovy Lázně, 34952

    (ve vzdálenosti 33,9 km od Fidler)

    Hradiště Hradišťský kopec je rozlehlé a silně opevněné hradiště z pozdní doby bronzové, asi z 9. století př. n. l. Hradiště se nachází u vrcholku Hradišťského kopce (632 m n. m.), jež se zvedá nad Konstantinovými Lázněmi. Hradiště zaujímá plochu 50 ha a obvodové valy mají délku 3,7 km. Kromě valů se z původního hradiště dochovaly i pozůstatky bran. V roce 1995 bylo toto hradiště vyhlášeno Národní kulturní památkou. Význam tohoto hradiště spočívá také v tom, že bylo osídleno pouze v době bronzové. Bohužel byl v roce 1906 u severozápadního okraje hradiště otevřen lom, který oblast hradiště částečně poškodil. Opevnění hradiště tvořily dvě řady kamenů vzdálené od sebe 2,5 metru a výplň tvořila hlína a menší kameny. V hradišti byly tři prameny, které tu můžeme vidět i dnes.
  • Zřícenina hradu Kynžvart

    Zřícenina hradu Kynžvart

    Lázně Kynžvart, 35491

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Fidler)

    Zřícenina hradu leží asi 1 km od lázní Kynžvart a vede sem žlutá turistická značka. Hrad je ze 13. století. Jako sídlo lapků byl Janem Lucemburským pobořen a po roce 1398 znovu vystavěn. Od roku 1648, po dobytí a vypálení Švédy i císařskými vojsky opuštěn. Z hradu se dochovaly rozsáhlé pozůstatky zdí.

  • Doubrava u Chebu

    Doubrava u Chebu

    Lipová, 82052

    (ve vzdálenosti 34,4 km od Fidler)

    Půvabná vesnička jižně od Chebu, nedaleko státní hranice s Německem. V této zatím turisticky nedoceněné obci nad údolím Stebnického potoka se dochovalo několik statků chebského typu, vytvářející malebný celek. Nejznámější ze souboru staveb je Rustlerův statek z roku 1751, který byl přeměnen na soukromý skanzen se sbírkou starého nářadí a jiných historických zajímavostí. Krásná příroda v okolí láká k turistickým i cykloturistickým výletům.

    V roce 1995 byla Doubrava vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.

  • Zámeček Kladská

    Zámeček Kladská

    Mariánské Lázně, 35301

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Fidler)

    Kníže Otto Schönburg-Waldenburg nechal v letech 1877 – 1878 vybudovat lovecký zámeček ve stylu švýcarských chat. Postupně přibylo v okolí zámečku ještě pět srubů v podobném stylu včetně hospody U tokajícího tetřeva. Po roce 1945 sloužil zámeček jako podnikové rekreační středisko, v současné době je zde hotel. Zámeček Kladská stojí u Kladského rybníka uprostřed nádherné přírody Slavkovského lesa nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku v Karlovarském kraji. Zámeček je zajímavá přízemní budova s dřevěným patrem ve stylu švýcarských loveckých chat.

  • Premonstrátský klášter v Teplé

    Premonstrátský klášter v Teplé

    Teplá, 36461

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Fidler)

    Klášter, který leží asi 2 km od městečka Teplá, založil v r. 1193 český šlechtic Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup.

    Později se střídaly období rozkvětu,ale i úpadku,způsobené válkami,loupežemi,požáry a morem. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 vyhořely budovy konventu a prelatury a znovu byly barokně vystavěny.V roce 1950 byl klášter uzavřen a sloužil jako kasárna ČSLA.Pouze kostel a knihovna byly v r.1958 zpřístupněny veřejnosti. V roce 1990 byl klášter, těžce poškozený, vrácen řádu premonstrátů.

    Nyní má tepelská kanonie 18 členů. V klášteře se kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy. Klášter nabízí téměř po celý rok prohlídky svých přístupných částí.

  • Hrad Gutštejn

    Hrad Gutštejn

    Konstantinovy Lázně, 34952

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Fidler)

    Gutštejn je jednou z nejromantičtějších hradních zřícenin u nás. Zřícenina hradu Gutštejn stojí na zalesněné výšině nad údolím potoka Hadovky poblíž Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Dispozice hradu byla dvojdílná. Z předhradí se dochoval pouze sklípek vytesaný do skály. Nejstarší částí hradního areálu je vysoká hranolová věž s výrazně zaobleným nárožím, dále se zachovaly zbytky jižního a severního hradního paláce a obvodová zeď vnitřního hradu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století a stal se sídlem mocného rodu Gutštejnských. Jméno Gutštejn se poprvé objevuje v roce 1316. V roce 1422 se hrad marně snažilo dobýt husitské vojsko. Již v 15. století však přestal hrad potřebám významného rodu Gutštejnských vyhovovat, jeho majitelé zde většinou trvale nesídlili. V roce 1566 se hrad Gutštejn uvádí jako pustý.

  • Zámek Bezdružice

    Zámek Bezdružice

    nám. Kryštofa Haranta 1, Bezdružice, 34953

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Fidler)

    První zmínky o hradu a zámku Bezdružice, který se nachází 2 km od Konstantinových lázní, pocházejí ze 13. století. Většině lidí se vybaví jméno českého humanisty a cestovatele Kraštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Původní hrad byl opevněné sídlo, obklopené kamennou hradbou. Do současnosti se zachovalo nádvoří sevřené dvěma křídly gotických budov. Objekt byl vlastněn šlechtickými rody Kolowratů, Elpognárů a Lowensteinů a přistavován v období renesance, baroka a klasicismu. V roce 1868 postoupil zámek poslední bezdružický majitel rakousko-uherským úřadům pro účely soudu a vězení. Od 60. let minulého století byl zámek využíván jako rekreační zařízení. Zámek není veřejnosti přístupný!

  • Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích

    Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích

    Čečovice, 80882

    (ve vzdálenosti 35,1 km od Fidler)

    Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích je nejvýznamnější a nejpozoruhodnější gotická stavba domažlického regionu. Kostel je velmi cenným dokladem vrcholné gotické architektury. Kamenická výzdoba kostela velmi připomíná architekturu velkých chrámů a katedrál. Jiný venkovský kostel u nás není zdoben tolika gotickými prvky a detaily. V roce 1999 byl tento kostel vyhlášen Národní kulturní památkou.

    Kostel byl postaven pravděpodobně mezi lety 1330 až 1410 v místech kde bývalo starší pohřebiště v nedaleko tvrze, jež patřila pánům z Velhartic. Podle posledních archeologických průzkumů byl kostel nejspíše postaven v letech 1340 až 1360. V interiéru kostela se dochovaly původní gotické omítky a renesanční malby. V letech 1717 až 1724 byla ko kostelu přistavěna barokní věž. Nedávno prodělal kostel celkovou rekonstrukci a při ní byla odkryta původní malířská výzdoba.

  • Pomník J. Š. Baara

    Pomník J. Š. Baara

    Klenčí pod Čerchovem, 34534

    (ve vzdálenosti 37,8 km od Fidler)

    Pomník spisovatele Jindřicha Šimona Baara stojí na místě zvaném Výhledy, u silnice spojující Domažlice s hraničním přechodem Lísková a dále s Waldmünchenem. Dílo vytvořil roku 1933 sochař L. Šaloun. Od pomníku je překrásný výhled na celé Chodsko. Na Výhledy vede z Klenčí pod Čerchovem zeleně značená Baarova stezka.
  • Památník Jana Sladkého-Koziny na Hrádku

    Památník Jana Sladkého-Koziny na Hrádku

    Hrádek u Újezda, Domažlice, 34401

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Fidler)

    Pomník Jana Sladkého - Koziny / 1652 - 1695 /. Postaven roku 1895, deset let po prvním knižním vydání "Psohlavců" A. Jiráska. Historie chodského psa sahá až do 13. století. Bavorsko - české pohraničí odnepaměti střežili Chodové se svými houževnatými psy, kteří byli mimo jiné využíváni i k pastevectví a museli mít schopnost stopovat zvěř při lovu. Známé jsou např. kresby Mikoláše Alše, z románu Psohlavci, především postava Choda, který pozorně střeží své okolí, má v rukou čakan a u jeho nohou sedí soustředěný pes. Na počest statečných obránců hranic a jejich čtyřnohých společníků byl v roce 1895 na výšině Hrádek u Domažlic postaven třímetrový pomník nejslavnějšího Choda - Jana Sladkého Koziny, po jehož boku sedí zmiňovaný pes. Rovněž symbolika psa na znaku bývalé pohraniční stráže, nebo znak skautské lilie - zde všude je znázorněna hlava ovčáckého psa s krátkýma ušima a delší srstí - hlava chodského psa. A. Jirásek se zúčastnil odhalení pomníku a převzal tu čestné občanství chodské vsi Újezd. Socha od Č. Vosmíka podle návrhu F. Hoška je vysoká 3,2 m.
  • Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích

    Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích

    Domažlice, 34401

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Fidler)

    Domažlická věž je odpradávna symbolem západočeského města, ale dodnes není zcela jasné, zda se původně jednalo o samostatnou hlásku či byla, tak jako dnes, součástí kostela Narození Panny Marie. Každopádně je vývoj těchto staveb do značné míry stejný.

    Kostel byl založen společně s městem pravděpodobně ve 13. století, i když některé prameny hovoří o svatyni na tomto místě již na počátku století 12. Významné úpravy proběhlůy ve stylu pozdní gotiky a z tohoto období se také zachovala boční loď s křížovou klenbou a profilovanými portály. Po velkém požáru v roce 1747 byl kostel takřka od základů barokně přebudován a z tohoto období pochází také vnitřní výzdoba od malíře F. J. Luxe. Chloubou kostela je bohatě zdobený hlavní oltář.

    Domažlická věž, která ke kostelu přiléhá je známá především díky svému vyklonění od svislé osy, které činí u vrcholu věže 70 cm!

  • Chodský hrad

    Chodský hrad

    Chodské nám. 96, Domažlice, 34401

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Fidler)

    Při budování města Domažlice v letech 1262-65 nechal Přemysl Otakar II. vystavět v jižním cípu města hrad, který svým opevněním zesiloval městské hradby. V průběhu let hrad mnohokrát změnil svou prvotní funkci. Sloužil jako vězení, solnice, sídlila zde městská správa a škola. V minulých letech byl hrad po požáru uzavřen, ale po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupný veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnou stálé expozice archeologie, historie, národopisu a přírody Chodska. Je možné vystoupit na hradní věž nebo si prohlédnout sklepní lapidárium a hradní nádvoří.
  • Dřevorubecká kaple svatého Prokopa

    Dřevorubecká kaple svatého Prokopa

    Pec, Trhanov, 34533

    (ve vzdálenosti 40,1 km od Fidler)

    Dřevorubecká kaple svatého Prokopa pochází z počátku dvacátého století. Kaple byla postavena zejména zásluhou chodského básníka a národopisce profesora phil. Dr. Jana Františka Hrušky." Deset let mu trvalo, než se podařilo získat dostatek peněz na její výstavbu. Na stavbě se začalo pracovat 16.7.1908. O rok později byla kaple dokončena a 4.7.1909 vysvěcena.
  • Památník Ypsilonka

    Památník Ypsilonka

    Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Fidler)

    Ypsilonka je název křižovatky cca 5 km východně od Chebu, nedaleko Jesenické přehrady. Roku 1873 zde byl umístěn jeden ze základních triangulačních bodů v Čechách. Název lokality je odvozen od rozcestí ve tvaru písmene ypsilon. Nachází se zde rovněž památník 2. divize americké armády, která v průběhu II. světové války osvobodila město Cheb.

  • Pomník umučených žen

    Pomník umučených žen

    Prameny, 82060

    (ve vzdálenosti 42,0 km od Fidler)

    V posledním měsíci druhé světové války se uskutečnil Pochod smrti. Z německého Helmbrechtu byla vypravena téměř tisícovka žen mnohých národností, převážně Židovek a vězeňkyň z koncentračních táborů. Celý průvod vyšel 13. dubna 1945. Z Helmbrechtu zamířil přes Ahornberg k hranici Protektorátu a odtud pokračoval přes Františkovy Lázně a Kacéřov do koncentračního tábora ve Svatavě. Sem dorazil 17. dubna a na další cestu se vypravil o tři dny později. Den nato, tedy 21. dubna 1945 se ženy se svými dozorci SS dostaly během ledového večera až k Litrbachám (Čisté). Vězeňkyně museli spát venku a byly umístěny na hřišti. Mrazivá noc se bohužel podepsala na životech dvanácti žen. Po noční příhodě oddíl pokračoval směrem na Stráž, kde na místním hřbitově bylo pochováno dalších deset mrtvých žen. Celou cestu až k Domažlicím následně lemují hroby. K Prachaticím totiž vyrazilo jen 150 zbylých žen se svými dozorci. To se již psal 5. květen 1945, který ohlašoval brzké osvobození americkými vojsky na západě Čech. V lese u bývalých Litrbach (Čisté) je vystavěn památník umučených žen. Dostal podobu kruhu, v jehož středu leží kámen s pamětní deskou. Celé kolo je ohraničeno dvanácti mohutnými žulovými kvádry, které symbolizují smrt dvanácti Židovek, jež nepřežili krutou noc.

  • Zámek Luhov

    Zámek Luhov

    Líšťany, 33035

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Fidler)

    Zámek byl postaven kolem roku 1780 v barokním slohu. Nynější majitelé od července 2006 zpřístupnili část přízemí, kde zaujme zejména rozsáhlá sbírka historických bicyklů Františka Babického z Rokycan.

    Prohlídka je možná o víkendech 10,00 až 16,00 do konce září.

     

  • Chebský špalíček

    Chebský špalíček

    Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Fidler)

    Špalíček je název skupiny jedenácti kupeckých domů uprostřed náměstí Jiřího z Poděbrad v západočeském Chebu. Jde o velmi zajímavé stavby, které vznikaly pro potřeby místních kupců již od 1. poloviny 14. století. Do dnešní podoby byl soubor dotvořen cca 0 100 let později. Kvůli nedostatku místa a malým parcelám byly stavby hnané do výšky (3-4 patra). Špalíček je rozdělen do dvou bloků mezi kterými vede úzká (160 cm) Kramářská ulička. V roce 1965 byl rekonstruován a restaurován. Původní třetí blok na západní straně náměstí byl zbořen pravděpodobně někdy v 19. století.

  • Kostel sv. Mikuláše v Chebu

    Kostel sv. Mikuláše v Chebu

    Cheb, 35002

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Fidler)

    Kostel pocházející ze 13. století se nachází v Chebu. Z původní stavby se moc nedochovalo, kostel byl přestavěn a po požáru v roce 1742 opraven. V roce 1945 byly nové střechy zničeny.

  • Hrad Cheb

    Hrad Cheb

    Dobrovského 21, Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Fidler)

    Chebský hrad stojí na ostrohu nad řekou Ohří v Karlovarském kraji. Rozsáhlý románský hrad je jednou z nejcennějších památek svého druhu u nás. Chebský hrad je jediným reprezentantem stavebního typu císařských falcí v České republice.

    Dominantou hradu je dnes tzv. Černá věž, kdysi součást románského opevnění. Původní vysokou stanovou střechu nahradila v roce 1774 kamenná nadezdívka, která nyní slouží jako vyhlídkový ochoz. V severní části nádvoří stojí románský hradní palác, ze kterého se do výšky 1. patra dochovala severní a východní zeď se sdruženými okny. Z barokní přestavby, která měla hrad proměnit v nedobytnou citadelu, se dochovaly cihlové hradby a kasematy. Nejvzácnější a nejzachovalejší stavbou hradního areálu je dvoupodlažní románsko-gotická kaple sv. Erharda a sv. Uršuly. Na hradě je k vidění stálá expozice věnovaná výsledkům archeologických výzkumů a expozice chebského kamnářství.

    Na místě slovanského hradiště nechali páni z Vohburgu v 1. polovině 12. století postavit kamenný hrad, který nechal císař Fridrich Barbarossa po roce 1165 přebudovat na reprezentativní falc. Po připojení k Českému království se Cheb stal královským hradem. Chebský hrad byl spíše jen udržován, výrazné úpravy se uskutečnily až v 15. století. Po třicetileté válce se Cheb změnil v barokní pevnost, tehdy také došlo k radikální úpravě opevnění hradu. Po roce 1720 ztratil hrad svou strategickou úlohu. V roce 1742 zničila hrad francouzská vojska, hrad poté dále chátral. V 19. století sloužil areál jako skládka odpadu a hlíny ze zbouraného městského opevnění. V letech 1911 – 1934 zde probíhaly rozsáhlé archeologické průzkumy. Dnes hrad spravuje Chebské muzeum.

    Hrad je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října.

  • Pomník bývalého města Čistá

    Pomník bývalého města Čistá

    Krásno, 35747

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Fidler)

    Památníček postavený jako vzpomínka na vysídlené městečko Literbach (Čistá). Městečko je prvně zmiňováno v roce 1350 jako součást bečovského panství, které patřilo Riesenburkům. V roce 1411 je zde střídají páni z Plavna a na konci 15. století se obec stává majetkem Pluhů. Na počátku 16. století za Jana Pluha z Rabštejna nastává největší rozmach městečka. Roku 1547 je Pluhům konfiskován majetek a Čistá se stává královským horním městem. Během třicetileté války dochází k útlumu těžby cínu a odchodu velké části německy mluvícího obyvatelstva do Saska. V roce 1772 město postihl velký požár. Definitivní zkázu však přinesl až rok 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo vysídleno a obec se stala součástí vojenského prostoru. Vlivem systematického ničení armádou byla obec doslova srovnána se zemí. Dnes se zde nachází pouze louky, staré stromy a tento pomník, jakýsi symbolický hrob celé obce.

  • Zřícenina hradu Buben

    Zřícenina hradu Buben

    Město Touškov, 33033

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Fidler)

    Zřícenina hradu Buben se nachází nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže, přibližně 4 km západně od Města Touškov. Původní hrad byl založen ve 14.století a do dnešní doby se z něj zachovaly zbytky brány a věžovitého stavení. Kolem roku 1567 je uváděn jako pustý. Zřícenina je volně přístupná - nejbližší vlaková stanice je Plešnice.

  • Tři znaky

    Tři znaky

    Česká Kubice, 34532

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Fidler)

    Skalka, do které byly v roce 1766 při vyměřování hranice vytesány znaky tří historických území, jejichž hranice se zde setkávaly. Jedná se o bavorský kosočtverec (CB = Churfűrstentum Bayern) tedy Kurfiřství bavorské, českého lva (KB = Krőne Bőhmen), čili Koruna česká a falckého lva (HP = Herzogtum Pfalz), tedy Vévodství falcké. Tato topografická památka upomíná na hraniční smlouvu mezi císařovnou Marií Terezií a bavorským kurfiřtem Maxmiliánem Josefem III. z 3. března 1764. Nový průběh hranice byl vyměřen a osazen znakovými mezníky v letech 1764 – 1766. Místu vévodí i pěkně položený litinový kříž na skalce nad znaky a poutník si zde může odpočinout i pod dřevěným přístřeškem, který zde byl vybudován na počátku 90. let minulého století jako jeden z příkladů rozvíjející se příhraniční spolupráce mezi Čechy a Němci.zajímavostí.U tří znaků (917 m), může být klidně i samostatným cílem půldenního výletu. Východiskem nám může být turistický rozcestník v Dolní Folmavě, odkud se nejprve po žluté a posléze po zelené turistické značce dostaneme nejprve na území bývalé vsi Bystřice, kde dnes máme možnost spatřit už jen památník na 1. světovou válku, ruiny sklárny a mlýna a pustnoucí objekty po rotě Pohraniční stráže. Odtud už nás čeká výrazné stoupání až ke Třem znakům, které jsou položeny ve vysoké poloze přímo na česko – bavorské hranici. Místo je i turistickým hraničním přechodem, který můžeme využít k návštěvě výrazné skalky Kreuzfelsen (938 m), ke které nás od Tří znaků dovede turistické značení po hřebeni, přibližně půl kilometru jižním směrem. Skalce s omezeným výhledem vévodí mohutný kříž s Kristem.
  • Hrad a zámek Bečov nad Teplou

    Hrad a zámek Bečov nad Teplou

    Bečov nad Teplou, 36464

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Fidler)

    V těsné blízkosti leží dvě nejvýznamnější historické památky Bečova nad Teplou.

    Hrad Bečov byl založen ve 14. století na důležité křižovatce zemských cest rodem pánů z Oseka. Největšího rozvoje doznal hrad v 15. a počátkem 16. století za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí. Z té doby pochází renesanční Pluhovský palác. V době barokní byl postaven dolní zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. Celé panorama areálu je velice působivé. Gotický hrad je ale z důvodu rekonstrukčních prací pro veřejnost uzavřen.

    V prostorách hradu byl za dramatických okolností v roce 1985 nalezen románský relikviář sv. Maura, který patří k nejcennějším v Evropě. Relikviář je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a je jedinou památkou svého druhu na území českého státu. Je vystaven s unikátní doprovodnou expozicí v budově barokního zámku. Zde jsou také k vidění zachovalé interiéry z 19. století a zámecká expozice. Ze zahradních teras jsou úchvatné pohledy do údolí i na městskou památkovou zónu. Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch - středověké popraviště a vychutnat si krásnou přírodu v okolí.

    Návštěvní doba v roce 2008 Duben - soboty, neděle, svátky* 9:00-16:00 Květen-červen - denně kromě pondělí 9:00-16:00 Červenec-srpen - denně kromě pondělí 9:00-17:00 Září - denně kromě pondělí 9:00-16:00 Říjen - soboty, neděle, svátky* 9:00-16:00

    *v pracovní dny pouze pro předem objednané skupiny nad 15 osob

    Ceny I. okruh – relikviáře sv. Maura s doprovodnou expozicí dospělí – 110 Kč senioři nad 65 let – 90 Kč studenti, ZTP – 70 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P – zdarma

    II. okruh – zámecké interiéry  dospělí – 70 Kč senioři nad 65 let – 60 Kč studenti, ZTP – 50 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P – zdarma

    III. okruh – (spojený I. + II.) dospělí 140 Kč senioři nad 65 let – 120 Kč studenti, ZTP – 100 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P– zdarma

    Vstupné mimo provozní dobu příplatek až 200%.

  • Hornické muzeum

    Hornické muzeum

    Cínová ul. č. 408, Krásno, 35747

    (ve vzdálenosti 46,6 km od Fidler)

    Muzeum se nachází na místě bývalého dolu Vilém, kde se těžil cín již ve středověku. Vlastní budova muzea sloužila v 19.století jako úpravna cínové rudy. Expozice byla otevřena v září 1998. U muzea je na ploše několika hektarů budována venkovní expozice, jejíž součástí je původní těžní věž i strojovna dolu Vilém. Připravuje se i systém naučných stezek v okolí Krásna. Otvírací doba: duben - říjen, středa - neděle 9-12, 13-17 listopad - březen, pondělí - pátek 9-12, 13-17 Vstupné: dospělý 20Kč
  • Kostel Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázní

    Kostel Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázní

    Františkovy Lázně, 35101

    (ve vzdálenosti 47,4 km od Fidler)

    Kostelík, který byl vybudován na okraji centrálního parku ve Františkových Lázních mezi lety 1812-1819 z peněz církevního fondu, je poměrně výjimečnou stavbou. Jde totiž o empírový svatostánek se dvěma páry mohutných sloupů a tympanonem kolem vstupních dveří a takových je v Čechách velmi málo. Interiér kostela zdobí fresky od V. Kandlera, kolem oltáře zaujmou obrazy sv. Heleny a císaře Konstantina. Kostel byl upraven v roce 1936.

  • Kostel sv. Olgy ve Františkových lázních

    Kostel sv. Olgy ve Františkových lázních

    Františkovy Lázně, 35101

    (ve vzdálenosti 47,4 km od Fidler)

    Stejně jako další západočeská lázeňská města mají i Františkovy Lázně svůj pravoslavný kostel. Byl vybudovaný pro ruskou komunitu a lázeňské hosty mezi lety 1887-1889 (z lázeňského trojúhelníku měly Františkovy Lázně pravoslavný kostel jako první) a je zasvěcený sv. Olze. Jeho architektem byl místní starosta Gustav Wiedermann. Na nízké průčelí navazuje osmiboká věž a hlavní část kostela tvoří loď čtvercového půdorysu pod baňatou věží.

  • Zřícenina Všeruby

    Zřícenina Všeruby

    Všeruby, 33016

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Fidler)

    Na místě prastaré osady snad již z 9. či 10.století, byl koncem 12.století postaven šlechtický dvorec s kostelem sv. Martina. Před rokem 1269 zde vznikl kamenný hrad, který pozdeji zanikl a byl rozebrán na stavební materiál. Za Josefa II. byl kolem původního hradního kostela založen hřbitov.

  • Nový Herštejn

    Nový Herštejn

    zřícenina Hernštejn, Kdyně, 34506

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Fidler)

    Zřícenina hradu leží nedaleko Kdyně. Hrad založil Bušek II. z Velhartic v první polovině 14. století. Areál této romantické zříceniny je občasně využíván jako tábořiště. V současnosti zde na místě bývalého hradu probíhá probíhá archeologický výzkum.

  • Zámek Nečtiny

    Zámek Nečtiny

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Fidler)

    Novogotický zámek je perlou obce Nečtiny na Plzeňsku. Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi na nároží a vysokými trojúhelníkovými štíty s cimbuřím obklopuje park s velkým rybníkem.

    Zámeček nechal v 16. století pravděpodobně vybudovat Florián Grysperk z Gryspachu na místě dnešní osady Hrad - Nečtiny. Za Grysperků (1549 - 1623) zde vyrostla jednoduchá renesanční stavba s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Všechny postavené objekty tak představovaly typický statek nebo také dvorec z období renesance. Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova. Největší přestavba do slohu novogotického proběhla v letech 1855 - 1858, kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Celá stavba zámku na půdorysu ve tvaru U je vestavěna do do rozsáhlého anglického parku s rybníkem. Dominujeme mu hranolová věž a je zdoben trojúhelníkovými štíty, cimbuřím a polygonálními vížkami. V roce 1964 zničil velký požár interiérové vybavení a výzdobu. Zámek se podařilo zrekonstruovat tak, aby alespoň exteriér získal svou původní podobu. Po roce 1945 se na zámku vystřídalo několik uživatelů, což mu vůbec neprospělo. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky. Dnes slouží potřebám Západočeské university. Možnost procházky na blízkou zříceninu hradu Nečtiny, stojící na vyvýšenině nad zámkem. Koncem 16. století nechali Gryspekové z Gryspachu vybudovat renesanční zámek. Za Kokořovců z Kokořova byl zámek v 1. polovině 17. století barokně rozšířen. V letech 1839 – 1945 vlastnil zámek rod Mensdorf-Pouilly, za kterých byl zámek ještě rozšířen a novogoticky upraven. V roce 1964 zámek vyhořel, v roce 1970 byl však renovován pro účely zemědělské školy. Nyní je zde Střední odborné učiliště zemědělské, zámek slouží i jako ubytovací zařízení.

  • Hrad Preitenštejn

    Hrad Preitenštejn

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Fidler)

    Zřícenina gotického hradu Preitenštejn stojí na kopci asi 1,5 km jižně od obce Nečtiny na Plzeňsku. Z hradu se dochovaly valy, příkopy, obvodová hradba opevnění a torza zdí přilehlých hradních budov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 30. letech 14. století jako vojenský opěrný bod na důležité zemské stezce vybudovat král Jan Lucemburský. Později se hrad dostával do zástavy – páni z Gutštejna, Pluhové z Rabštejna. V polovině 16. století byl hrad definitivně opuštěn.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.